TERMÍNY PRO PŘEDÁVÁNÍ DOKLADŮ
PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ MEZD	DO 5.V MĚSÍCI
PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ A DAŇOVÉ EVIDENCE	DO 10.V MĚSÍCI

ZMĚNY TERMÍNŮ PŘEDÁNÍ DOKLADŮ

Z důvodů změny platebních podmínek pro úhrady daní, sociálního a zdravotního pojištění od 1.11.2009 dle § 09 zákona č. 248/2009 Sb., o platebním styku, jsme nuceni změnit termíny pro předání dokladů, abychom je stihli v novém termínu zpracovat.

Proto Vás upozorňujeme na změnu termínů pro předávání dokladů ke zpracování. Měsíční předávání dokladů budeme požadovat u všech klientů bez ohledu zda jsou či nejsou plátci DPH a bez ohledu na zdaňovací období u plátců DPH.

Termín uzávěrek pro zpracování DPH se mění a to na 15.den následujícího měsíce po zdaňovacím období.

Chceme tím zkvalitnit služby a zpracovávat doklady v časovém předstihu, před termíny pro podání daňových přiznání zejména DPH, abychom výsledky zpracování mohli s Vámi včas projednat.

Upozorňujeme klienty, že v případě nedodržení výše uvedených termínů pro předání dokladů nezaručujeme, že doklady budou zpracovány v termínu pro výplaty mezd či termínu pro podání daňového přiznání a příkaz k úhradě Vám nebudeme schopni předat v třídenním předstihu, abyste stačili úhradu v příslušném termínu.

Přepracování přiznání k dani z přidané hodnoty po termínu uzávěrky pro zpracování DPH, jakož i zpracování dodatečného přiznání z důvodu pozdního dodání dokladů z Vaší strany (tj.po termínu závěrky pro zpracování DPH) bude zpoplatněno v souladu s ceníkem prací a služeb.

Termíny, ve kterých Vám předáme příkazy k úhradám za předpokladu, že budou z Vaší strany dodrženy termíny ve vlastním zájmu pro předání dokladů ke zpracování:

- Mzdy – do 13.dne v měsíci následujícím po měsíci, za který jsou mzdy zpracovány

- DPH – do 23.dne v měsíci

Za toto nabízíme jistotu a odpovědnost za předkládané účetní, daňové a mzdové výstupy.

===========================================================================================

Obrat pro registraci plátce DPH

Plátcem při překročení obratu

Když jsme za předchozích 12 kalendářních měsíců dosáhli obrat 1 milion Kč, staneme se plátci od prvního dne třetího měsíce po měsíci, ve kterém jsme obrat překročili.

Registraci bychom měli provést do 15. dnů po skončení měsíce, ve kterém jsme překročili obrat (nestihnutí tohoto termínu by nás nemělo ohrozit, pokud stihneme termín začátku plátcovství). Pokud se nezaregistrujeme, rozhodne o datu registrace finanční úřad, jakmile se o nás dozví.

Co patří do obratu

Do obratu pro povinnost zaregistrovat se jako plátce DPH počítáme úplaty (bez DPH, ale včetně dotace k ceně), které nám náleží za uskutečněná plnění (dodání zboží, převod nemovitosti, poskytnutí služby), které mají místo plnění v tuzemsku (do 31.12.2008 i mimo tuzemsko), jde-li o úplaty za

- zdanitelná plnění

- plnění osvobozená od DPH s nárokem na odpočet DPH

- plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet DPH dle § 54-56 zákona o DPH (pokud nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně)

Do 31.1.2008 do obratu patří skutečně obdržené úplaty (pokud jsme nevedli účetnictví), od 1.1.2009 patří do obratu úplaty, které za uskutečněná plnění náleží (hlavní je den uskutečnění plnění, a ne, kdy dostaneme peníze).

Co nepatří do obratu

Do obratu nepatří

- úplata z prodeje dlouhodobého hmotného majetku, pozemků a odpisovaného nehmotného majetku

- přijaté pojistné plnění z majetkového pojištění

- od 1.1.2009 ani úplaty s místem plnění mimo tuzemsko

DPH a příjmy z AdSense

Od 1.1.2010 platí, že máme-li příjmy za Google AdSense, už to samo o sobě stačí - stali jsme se plátci DPH. (Do konce roku 2009 se však příjmy z Adsense do obratu nepřipočítávaly.)

===========================================================================================

Daňový doklad plátce DPH

Náležitosti daňového dokladu

Daňové doklady plátce DPH musí mít náležitosti podle § 26-35 Zákona o DPH. Nejčastěji používáme zjednodušený a běžný daňový doklad:

Zjednodušený daňový doklad

je daňový doklad pro platbu v hotovosti do 10 tisíc Kč.

Obsahuje:

- obchodní firmu (nebo jméno a příjmení) a sídlo (či místo podnikání) plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění (prodává)

- DIČ plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění

- evidenční číslo daňového dokladu

- rozsah a předmět plnění (název zboží, služby, údaj o množství zboží, rozsahu služby)

- datum vystavení dokladu

- datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, a to ten den, který nastane dříve (pokud se liší od data vystavení daňového dokladu)

- výše ceny celkem včetně DPH

- údaj o základní nebo snížené sazbě DPH, případně údaj, že jde o zdanitelné plnění osvobozené od DPH (viz § 46-47 zákona o DPH)

Za správnost a úplnost zjednodušeného daňového dokladu a výpočet DPH odpovídá kupující (i kdyby DPH na dokladu uvedl prodávající).

Běžný daňový doklad

musí mít navíc oproti zjednodušenému daňovému dokladu

- obchodní firmu nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění (která platí). Pokud je to plátce, tak také jeho DIČ

- vyčíslený základ DPH

- základní nebo sníženou sazbu DPH (nebo sdělení, že plnění je osvobozené od DPH, a odkaz na příslušné ustanovení zákona o DPH)

- výši DPH zaokrouhlenou na koruny nebo na haléře

- jednotkovou cenu bez DPH

- případnou slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně

Za správnost a úplnost běžného daňového dokladu a výpočet DPH odpovídá ten, kdo jej vydává.

Když nejsme plátci DPH

Pokud nejsme plátci DPH, naše doklady nemusí mít náležitosti jako účetní nebo daňové doklady.

Účetní doklady pro podvojné účetnictví

Pokud vedeme podvojné účetnictví, naše doklady musí mít náležitosti jako účetní doklady dle § 11 zákona o účetnictví.

Blednutí dokladů

Některé pokladní doklady i faktury časem blednou. Protože mají vydržet pro kontrolu archivované deset let, je dobré je okopírovat a založit s originálem.

Zálohová faktura

Nejedná se prakticky o doklad, je to jen informace pro platbu předem pro případ, že nechceme před zaplacením vydat zákazníkovi doklad o zaplacení. Jsme-li plátci DPH, musíme v každém případě vydat daňový doklad k platbě do 14 dní, ať už jsme vydali předtím zálohovou fakturu, či ne.

===========================================================================================

Povinnosti plátce DPH, výhody a nevýhody

Povinnosti plátce DPH

Musíme

- uplatňovat DPH při prodeji svých služeb nebo zboží zákazníkům

- vystavovat daňové doklady podle zákona o DPH a držet se přitom ustanovení o uskutečnění zdanitelného plnění - viz § 21 zákona o DPH

- vést evidenci podle zákona o DPH (§ 100 Zákona o DPH)

- podávat daňové přiznání k DPH (viz níže) a odvádět DPH finančnímu úřadu

Daňové přiznání k DPH

Vždy po skončení zdaňovacího období (většinou čtvrtletí), do 25. dne následujícího měsíce musíme podat na finanční úřad daňové přiznání k DPH, kam jsme uvedli DPH ze svých prodejů i DPH ze svých nákupů.

Výhody plátce DPH - nárok na odpočet DPH

V daňovém přiznání k DPH můžeme uplatnit nárok na vrácení DPH, kterou jsme zaplatili v rámci daňově uznatelného výdaje a máme k tomu daňový doklad. Snížíme tak DPH, kterou odvádíme finančnímu úřadu.

Nárok na odpočet DPH uplatníme nejdříve za zdaňovací období (čtvrtletí), ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, nejpozději v přiznání za poslední zdaňovací období roku. Později můžeme odpočet uplatnit pomocí dodatečného daňového přiznání k DPH (viz níže).

Nárok na odpočet DPH majetku po registraci

V prvním daňovém přiznání k DPH si můžeme uplatnit nárok na odpočet DPH za zásoby na skladě a majetek, koupené v předešlých 12 měsících, pokud k tomu máme daňové doklady. Blíže viz Registrace plátce DPH.

Dodatečné daňové přiznání

Pokud jsme nárok na odpočet neuplatnili do konce roku, podáme kvůli němu dodatečné daňové přiznání. Přitom nárok na odpočet můžeme uplatnit nejpozději do 3 let.

V dodatečném daňovém přiznání uplatníme i odvody DPH z předchozích zdaňovacích období (čtvrtletí a let), které jsme jaksi zapomněli přiznat. Z těchto částek nám již bude spočítáno penále za pozdní úhradu.

===========================================================================================

Informace – archivace + skartace daňových dokladů

Délku uchování daňové evidence určuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů na dobu tří let od 1. ledna následujícího roku, kterého se daňová evidence týká. Doklady za rok 2009 se tedy budou uchovávat do konce roku 2012. Doba archivace se může prodloužit až na 10 let a to ve dvou případech:
- podnikatelský subjekt je zároveň registrovaný k placení daně z přidané hodnoty;
- pokud došlo při daňovém přiznání k daňové ztrátě.

Archivace dokladů při vedení účetnictví se řídí podle § 31 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Doklady pro evidenci DPH jsou řešené podle § 27 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Doklady pro mzdovou agendu se archivují podle § 35a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Abychom se v tom neztratili, následující tabulka přináší praktický přehled.Tabulka archivace podle druhu dokumentu

Druh dokumentu  - Počet let archivace
stejnopisy evidenčních listů 3 roky
účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví 5 let
účetní doklady 5 let
účetní knihy 5 let
odpisové plány 5 let
inventurní soupisy 5 let
účtový rozvrh 5 let
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 6 let
účetní uzávěrka 10 let
výroční zpráva 10 let
daňové doklady pro DPH 10 let
mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění 30 let

Forma a čitelnost dokumentů

Pro všechny podnikatelské subjekty obecně platí zásada dlouhodobé čitelnosti a prokazatelnosti. V případě tištěných dokumentů bývá nejčastějším problémem vyblednutí účtenek. Nejlepším řešením je mít společně s originálem účtenky i její kopii, u které již ztráta čitelnosti nehrozí. Když máme dokumenty v elektronické podobě, musíme zajistit aktualizaci formátu, aby soubory šly přečíst i za několik let. V současné době se doporučuje formát pdf.

Když se stane nehoda

Dojde-li ke zničení dokladů např. při požáru či povodni a doklady není možné již nahradit, je třeba tuto nepříjemnost oznámit finančnímu úřadu. Nezapomeňte pohromu doložit příslušnou dokumentací od policie.

Pokud podnikatel nedodržuje archivaci dokumentů podle příslušných zákonů, hrozí mu pokuta až do hodnoty 3 % aktiv podniku. Stejně tak hrozí sankce pro firmy zapsané v obchodním restříku. Skartují-li dokumenty ještě před skartovacím řízením ve státním archívu, mohou počítat s pokutou až do výše 250 000 Kč.

Směrnice je velký pomocník

Směrnice, které upravují oběh, zpracovnání a archivaci dokladů, jsou významným pomocníkem a především prevencí proti případným sankcím. Pomáhají nejenom při archivaci, ale i ke správnému vedení účetnictví. Ve větších organizacích jsou i zákonem danou povinností. Upravují jaké druhy a formy dokumentů organizace přijímá a vytváří, co se s nimi má dělat, kdo je za ně zodpovědný a jaký je přesný postup při jejich archivaci.

O skartaci se žádá příslušný archiv - podle města.....

Opatrně u firem, které nejsou zapsaní v OR - a chtějí skartovat své doklady.

Může se stát že proběhne kontrola u firmy, která má Váš jakýkoliv doklad a orgán bude chtít kontrolu..........Zvažte všechny skartace.

===========================================================================================

Informace k režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví

Od 1. 1. 2012 nabude účinnosti úprava režimu přenesení daňové povinnosti na DPH při poskytnutí stavebních nebo montážních prací. Vzhledem k velké množině plátců DPH, kterých se toto ustanovení může dotknout, Generální finanční ředitelství zveřejnilo na svých internetových stránkách informační materiál, který k tomuto tématu zpracovalo ve spolupráci s Ministerstvem financí.

Režim přenesení daňové povinnosti – tzv. revers charge je v rámci mechanismu uplatňování DPH režimem specifickým. Na rozdíl od běžného mechanismu uplatňování DPH, kdy povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění má poskytovatel plnění (plátce, který zdanitelné plnění uskutečnil), v režimu přenesení daňové povinnost je povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu přenesena na příjemce plnění. Plátce, který dotčené zdanitelné plnění uskutečnil, vystaví daňový doklad, kde oproti běžnému daňovému dokladu neuvede výši DPH – na místo toho uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého bylo plnění uskutečněno.

Podle této úpravy je tedy uvedený režim povinen použít plátce, který poskytne vymezené stavební nebo montážní práce s místem plnění v tuzemsku jinému plátci (příjemci plnění) pro jeho ekonomickou činnost.

Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije, pokud plátce poskytuje stavební nebo montážní práce příjemci plnění, který není plátcem DPH a samozřejmě i pokud neplátce poskytuje takové práce plátci. Jestliže příjemce plnění (plátce) pořizuje přijaté zdanitelné plnění výlučně pro soukromou potřebu, není v postavení osoby povinné k dani a tedy v tomto případě se neuplatní režim přenesení daňové povinnosti.

Informační materiál k přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví je možné nalézt na internetových stránkách České daňové správy.

Případné dotazy k této problematice je možné zaslat na e-mailovou adresu RC-stavebnictvi@ds.mfcr.cz, která bude veřejnosti dostupná do 30. dubna 2012.

Od 1. 1. 2012 nabude účinnosti úprava režimu přenesení daňové povinnosti při poskytnutí stavebních nebo montážních prací zakotvená v § 92e zákona č. 235/2004 Sb. ve znění p.p. (dále jen zákon o DPH).

Vzhledem k množině plátců, kterých se toto ustanovení může dotknout, vydává Generální finanční ředitelství ve spolupráci s Ministerstvem financí tento informační materiál:

1. K režimu přenesení daňové povinnosti obecně

2. Režim přenesení daňové povinnost ve stavebnictví

2.1. Na koho se režim přenesení daňové povinnosti vztahuje

2.1.1 Povinnosti poskytovatele plnění v režimu přenesení daňové povinnosti

2.1.2 Povinnosti příjemce plnění v režimu přenesení daňové povinnosti

2.2. Porušení režimu přenesení daňové povinnosti

2.3. Stavební a montážní práce podléhající režimu přenesení daňové povinností

2.4. Stanovení výše daně, opravy, zálohy

2.5. Vedení evidence a výpis z evidence pro daňové účely podle § 92a zákona o DPH

1. K režimu přenesení daňové povinnosti obecně

Režim přenesení daňové povinnosti – tzv. revers charge je v rámci mechanismu uplatňování DPH režimem specifickým. Na rozdíl od běžného mechanismu uplatňování DPH, kdy povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění má poskytovatel plnění (plátce, který zdanitelné plnění uskutečnil), v režimu přenesení daňové povinnost je povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu přenesena na příjemce plnění. V rámci tohoto režimu má tedy povinnost přiznat a zaplatit daň plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění v tuzemsku uskutečněno. Plátce, který dotčené zdanitelné plnění uskutečnil, vystaví daňový doklad, kde oproti běžnému daňovému dokladu neuvede výši DPH – namísto toho uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého bylo plnění uskutečněno.

Režim přenesení daňové povinnosti je v zákoně o DPH upraven od 1. 4. 2011 v ustanoveních § 92a (obecná pravidla) a dále v § 92b až 92e.

2. Režim přenesení daňové povinnost ve stavebnictví

Stejně jako v případě režimu přenesení daňové povinnosti zavedeného od 1. 4. 2011, při dodání zlata (§ 92b zákona o DPH), dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 (§ 92c zákona o DPH) a obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (§ 92d zákona o DPH), budou i v případě aplikace tohoto režimu při poskytnutí stavebních prací (§ 92e zákona o DPH) platit obecná pravidla vymezená pro režim přenesení daňové povinnosti v ustanovení § 92a zákona o DPH.

2.1. Na koho se režim přenesení daňové povinnosti vztahuje

Obecně platí, že režim přenesení daňové povinnost se uplatní pouze mezi plátci DPH a to při poskytnutí plnění v tuzemsku (místo plnění je v ČR).

Uvedený režim je tedy povinen použít plátce (poskytovatel plnění), který poskytne vymezené stavební nebo montážní práce s místem plnění v tuzemsku jinému plátci (příjemci plnění) pro jeho ekonomickou činnost. Současně logicky platí, že v takovém případě má povinnost použít daný režim i plátce – příjemce plnění.

Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije pokud plátce poskytuje stavební nebo montážní práce příjemci plnění, který není plátcem DPH a samozřejmě i pokud neplátce poskytuje takové práce plátci.

Jde-li o podmínku plnění mezi plátci, je nutné upozornit, že předpokladem pro povinnost použít režim přenesení daňové povinnosti je skutečnost, že tyto osoby při uskutečnění daného plnění vystupují jako osoby povinné k dani, tj. v rámci své ekonomické činnosti. U stavebních prací jde pak zejména o to, že osoba, která zdanitelné plnění přijímá, vystupuje u daného plnění jako osoba povinná k dani.

Jestliže příjemce plnění (plátce) pořizuje přijaté zdanitelné plnění výlučně pro soukromou potřebu, nebo výlučně pro plnění, které není předmětem daně, není v postavení osoby povinné k dani a v tom případě se neuplatní režim přenesení daňové povinnosti – to znamená, že plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, uplatní daň na výstupu, daň přizná a zaplatí (běžný mechanismus).

Obdobně se neuplatní režim přenesení daňové povinnost pokud např. obec pořizuje plnění pro potřeby související výlučně s její činností při výkonu veřejné správy, při níž se nepovažuje za osobu povinnou k daní (viz § 5 odst. 3 zákona o DPH).

Z hlediska jistoty u poskytovatele plnění jde-li o správnost zdanění lze doporučit, aby příjemce plnění písemně prohlásil, že přijaté plnění použije výlučně pro účely, které nejsou předmětem daně resp. příjemce ve vztahu k danému plnění nevystupuje jako osoba povinná k dani.

Pokud je plnění třeba i jen z části přijímáno pro více účelů, například pro soukromou potřebu plátce a pro jeho ekonomickou činnost nebo pro smíšené účely veřejnoprávních a neziskových subjektů, přičemž část je pro účely, kdy příjemce vystupuje jako osoba povinná k dani, půjde o plnění podléhající celkově režimu přenesení daňové povinnosti.

Pro případy, kdy příjemce stavebních a montážních prací poskytnutých v tuzemsku je sice český neplátce, ale jde o osobu registrovanou k DPH v jiném členském státě nebo zahraniční osobu, je nutné upozornit na ust. § 94 odst. 16 zákona o DPH. Podle tohoto platí, že takováto osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, se coby příjemce tuzemských plnění zahrnovaných pod režim přenesení daňové povinnosti stává ze zákona českým plátcem a to již dnem poskytnutí předmětného plnění.

2.1.1 Povinnosti poskytovatele plnění v režimu přenesení daňové povinnosti

Poskytovatel stavebních a montážních prací má v rámci režimu přenesení daňové povinnosti na DPH povinnost:

vystavit daňový doklad a to do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění (§ 26 zákona o DPH) se všemi náležitostmi běžného daňového dokladu podle § 28 odst. 2 zákona o DPH (včetně sazby daně), ovšem s výjimkou výše daně. Na místo toho na vystaveném daňovém dokladu musí uvést sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno

vést evidenci o plněních poskytnutých v režimu přenesení daňové povinnosti a výpis z této evidence předložit správci daně (viz. bod 2.5.)

vykázat poskytnutí těchto plnění v daňovém přiznání (řádek 25),

2.1.2 Povinnosti příjemce plnění v režimu přenesení daňové povinnosti

Plátce, který v rámci svých ekonomických činností přijímá službu stavebních a montážních prácí, která podléhá režimu přenesení daňové povinnosti má povinnost:

přiznat a zaplatit daň

Příjemce plnění je povinen přiznat a zaplatit daň z přijatého plnění a to ke dni uskutečnění dotčeného zdanitelného plnění.

Při poskytnutí stavebních prací se jedná v zásadě o poskytnutí služby. Podle § 21 odst. 5 zákona o DPH je služba uskutečněna dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu (s výjimkou splátkového kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu), a to tím dnem, který nastane dříve.

Stavební práce jsou často poskytovány podle smlouvy o dílo, kdy se zdanitelné plnění podle § 21 odst. 6 písm. a) zákona o DPH považuje za uskutečněné dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části, nebo jsou stavební práce poskytovány jako dílčí plnění, které se podle § 21 odst. 9 zákona o DPH považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě.

Příjemce přiznává daň v daňovém přiznání (ř. 10 nebo 11) za příslušné zdaňovací období.

doplnit daňový doklad

Příjemce plnění je povinen doplnit na daňovém dokladu obdrženém od poskytovatele výši daně. Příjemce odpovídá za správnost uvedené daně. V praxi to znamená, že bez ohledu na to, jakou sazbu daně uvedl na dokladu poskytovatel plnění, musí příjemce při výpočtu a doplnění výše daně vycházet ze správné (zákonu odpovídající) sazby.

vést evidenci o plněních přijatých v režimu přenesení daňové povinnosti a výpis z této evidence předložit správci daně (viz. bod 2.5.)

Nárok na odpočet daně

Příjemce, který v rámci svých ekonomických činností přijímá plnění v podobě stavebních a montážních prácí, které podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, má na jedné straně povinnost přiznat a zaplatit daň z tohoto plnění, na straně druhé je však současně oprávněn k odpočtu daně na vstupu z takto přijatého zdanitelného plnění. Tento nárok příjemce plnění se řídí obecnými podmínkami pro nárok na odpočet daně tak, jak jsou uvedeny v § 72 a následujících zákona o DPH.

Příjemci plnění vzniká nárok na odpočet daně okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Vzhledem k tomu, že má příjemce plnění povinnost přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, vzniká mu k tomuto dni také nárok na odpočet daně, který může v případě naplnění podmínek § 72 a násl. zákona o DPH uplatnit.

Samozřejmě platí, že pokud příjemce použije přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely (např. pro soukromou potřebu, pro uskutečnění osvobozených plnění bez nároku na odpočet aj.) uplatní nárok na odpočet daně v částečné výši. Shodně platí i navazující pravidla pro úpravy či krácení odpočtu.

2.2. Porušení režimu přenesení daňové povinnosti

Pokud poskytovatel plnění nepostupuje podle daného režimu přenesení daňové povinnosti a při uskutečnění zdanitelného plnění uplatní daň na výstupu a výši daně uvede na daňovém dokladu, nemá příjemce plnění nárok na odpočet daně uvedené na daňovém dokladu, protože je podle § 72 zákona o DPH oprávněn k odpočtu daně, kterou se rozumí daň, která je stanovena podle zákona o DPH, tedy pouze té daně, kterou sám přizná.

Poskytovatel plnění postupuje v takovém případě podle obecné zásady pro opravu výše daně podle § 43 zákona o DPH.

2.3. Stavební a montážní práce podléhající režimu přenesení daňové povinností

Režimu přenesení daňové povinnosti podle ust. § 92e zákona o DPH podléhá poskytnutí stavebních a montážních prací (bez ohledu na to, zda jde z hlediska vymezení dané zákonem o DPH o služby nebo dodání zboží s montáží), které podle sdělení ČSÚ odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. 1. 2008.

Klasifikace produkce (CZ-CPA) je dostupná na stránkách Českého statistického úřadu.

Kód CZ-CPA 41 – zahrnuje budovy a jejich výstavbu.

Patří sem také služby developerských subjektů v oblasti bytových a nebytových stavebních projektů.

Kód CZ-CPA 42 – inženýrské stavby a jejich výstavba.

Zároveň tento oddíl zahrnuje služby developerských subjektů v oblasti inženýrského stavitelství.

Kód CZ-CPA 43 – specializované stavební práce

Tj. demoliční, průzkumné, elektroinstalační, instalatérské, topenářské, plynařské, truhlářské, malířské, obkladačské, sklenářské, pokrývačské, izolační, betonářské, zednické,... a dále mj. montáž ocelových konstrukčních prvků, prefabrikovaných dílů, stavbu a demontáž lešení a pracovních plošin a také instalaci topení, výtahů, klimatizačních, ventilačních a chladících zařízení apod.

Příklady produkce související se stavebnictvím, které nepatří do číselného kódu 41–43 a nevztahuje se na ně tedy režim přenesení daňové povinnosti

vrtné práce související s těžbou ropy a zemního plynu (09.10.11)

zkušební vrty během důlní činnosti (09.90.1)

instalace elektromotorů, generátorů a transformátorů v elektrárnách (33.20.50)

údržba a opravy průmyslových kotlů (33.12.14)

instalace, opravy a údržba průmyslových klimatizačních a chladících zařízení (33.12.18, 33.20.29)

čištění komínů (81.22.13)

montáž volně stojícího nábytku (95.24.10)

pronájem lešení nezahrnující jeho postavení a demontáž (77.32.10)

prefabrikované stavební dílce z betonu (23.61.12)

beton připravený k lití (23.63.10)

půjčování stavebních strojů a vybavení bez obsluhy (77.32.10)

instalace průmyslových strojů a zařízení (33.2), instalace parních kotlů (kromě kotlů pro ústřední topení),

instalace potrubních systémů v průmyslových závodech (33.20.11), instalace kancelářských a účetnických strojů (33.20.21)

sanace a čištění zeminy, vody, vzduchu a budov (39.00.1)

architektonické a inženýrské služby; technické zkoušky a analýzy (71)

služby související s úpravou krajiny (81.30.10)

2.4. Stanovení výše daně, opravy, zálohy

Pokud ze zákona o DPH nevyplývá jinak, platí i pro zdanitelná plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti pravidla zdaňování zakotvená v ostatních ustanoveních tohoto zákona.

Základ a sazba daně

I v režimu přenesení daňové povinnosti se tedy základ daně zdanitelného plnění stanoví podle obecných principů zákona o DPH, kdy základem daně je vše, co plátce jako úplatu obdržel nebo má obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby (blíže viz § 36 zákona o DPH). Pro určení správné sazby daně takového plnění platí pak § 47 příp. § 48 a 48a zákona o DPH.

Oprava základu daně

Obdobné platí ohledně oprav základu daně a výše daně: Nastanou-li ve vztahu ke zdanitelnému plnění, které podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, skutečnosti, které zakládají povinnost opravy ve smyslu § 42, 43 zákona o DPH, provádí se oprava u těchto plnění.

Zálohy

V režimu "klasického" zdanění, tj. mimo přenesení daňové povinnosti, jako zásada platí, že pokud není stanoveno jinak, plátce je povinen přiznat daň mj. i ke dni přijetí úplaty (zálohy), pokud ji přijme dřív než je uskutečněno zdanitelné plnění (viz § 21 odst. 1 zákona o DPH). V případě zdanitelných plnění podléhajících režimu přenesení daňové povinnosti se tato povinnost – tj. povinnost přiznat daň při přijetí úplaty (zálohy) neuplatní.

Poskytovatel plnění, který (po 31. 12. 2011) přijme zálohu na stavební práce, u nichž je povinen použít režim přenesení daňové povinnosti, ke dni přijetí úplaty daň na výstupu nepřizná, není ani povinen při přijetí takové úplaty vystavit daňový doklad. Tento bude vystavovat až při uskutečnění zdanitelného plnění.

Uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti v případě přijetí úplaty (zálohy) před 1. lednem 2012, pokud k uskutečnění zdanitelného plnění dojde od 1. lednu 2012.

Pokud poskytovatel plnění obdržel do 31. 12. 2011 zálohu na poskytované stavební a montážní práce a z titulu takto přijaté úplaty mu vznikla povinnost přiznat daň na výstupu při přijetí úplaty (do konce roku 2011 mu vznikne, jde-li o situaci ve smyslu § 21 odst. 1 zákona o DPH), přičemž den uskutečnění takto dotčeného zdanitelného plnění nastane až po 31. 12. 2011, stanoví plátce základ daně podle § 37 odst. 3 zákona o DPH.

Od 1.ledna 2012 bude tedy v takových případech aplikován režim přenesení daňové povinnosti pouze u základu daně stanoveného dle § 37 odst. 3 zákona o DPH, tj. ze základu daně vypočteného jako rozdíl z celkového základu daně za zdanitelné plnění a základu daně z přijaté úplaty (tj. ze záloh přijatých v roce 2011).

Jde-li o úplaty /zálohy/ přijaté po 1. 1. 2012 a současně před uskutečněním zdanitelného plnění, k těmto se při zdaňování v rámci režimu přenesení daňové povinnosti nepřihlíží, (ve smyslu, že by z titulu jejich přijetí vznikala povinnost přiznat daň; tato vzniká až uskutečněním zdanitelného plnění).

Nutno ještě doplnit, že u poskytovatelů plnění, kteří nevedou účetnictví, platí obecně povinnost přiznat daň (až) ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Takovýto poskytovatel plnění (na rozdíl od plátce, který vede účetnictví) nemá povinnost přiznat daň z přijaté úplaty. Jestliže ke dni přijetí úplaty daň na výstupu nepřizná, nesmí vystavit daňový doklad při přijetí úplaty. Pokud tedy dojde k datu uskutečnění zdanitelného plnění u takovéhoto plátce po 31. 12. 2011, a tento plátce nevyužil možnosti přiznat daň z přijaté úplaty, použije se režim přenesení daňové povinnosti v zásadě vždy na celý základ daně a to v sazbě platné pro příslušný rok, tj. v roce 2012 14 nebo 20 %.

2.5. Vedení evidence a výpis z evidence pro daňové účely podle § 92a zákona o DPH

Vzhledem k tomu, že jde o režim s pravidly zdanění odlišnými od obecného fungování stávajícího systému DPH, je dodavateli i odběrateli v této souvislosti uložena povinnost vést evidence pro daňové účely, ve které budou muset uvádět DIČ obchodního partnera, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění.

Výpis z předmětné evidence je plátce povinen podat ve lhůtě pro podání daňového přiznání, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. Pokynem GFŘ – D-4 účinným od 1. 4. 2011 je stanovena povinnost podávat tento výpis elektronicky.

Nová XML struktura výpisu a aktualizovaná informace k výpisu z evidence pro daňové účely podle § 92a zákona o DPH pro zdaňovací období od 1. 1. 2012, bude zveřejněna ihned po zjištění nutných technických specifikací.

Výpis z evidence

Výpis z evidence bude z hlediska obsahu v podstatě kopírovat zákonem nadefinované požadavky. V aplikaci pro elektronické podání resp. v příslušné datové zprávě budou tak vyplňovány následující údaje:

DIČ odběratele/příjemce a DIČ dodavatele/poskytovatele:

Dodavatel/poskytovatel uvede na každém řádku samostatně za každé zdanitelné plnění daňové identifikační číslo jednotlivého odběratele/příjemce.

Odběratel/příjemce uvede na každém řádku samostatně za každé zdanitelné plnění daňové identifikační číslo dodavatele/poskytovatele.

Kód předmětu plnění:

Uvede se (u EPO vybere z číselníku) jednomístný kód – v případě stavebních a montážních prací půjde o kód č. 4

4: jedná-li se o zdanitelné plnění podle § 92e – stavební a montážní práce

Datum uskutečnění zdanitelného plnění:

Uvede se datum uskutečnění zdanitelného plnění podle daňového dokladu.

Základ daně:

Uvede se základ daně každého zdanitelného plnění uskutečněného v režimu přenesení povinnosti (každé plnění se uvede na samostatném "řádku", zaokrouhlení na celé koruny).

Celkovou částku všech uskutečněných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti za dané zdaňovací období uvede dodavatel/poskytovatel zároveň na ř. 25 daňového přiznání.

Celkovou částku všech přijatých plnění v režimu přenesení daňové povinnosti za dané zdaňovací období uvede odběratel/příjemce zároveň na ř. 10 nebo 11 daňového přiznání.

Rozsah plnění:

Pro kód 4 – stavební a montážní práce, rozsah plnění vyplňován nebude.